Posts By dany
Toyo View 45GX
Jako další velkoformátový přístroj jsem se rozhodl popsat svého pracovního koně Toyo View 45GX. Jde o kameru do formátu 4×5″ na optické lavici. Uvádět vnější rozměry nemá význam, snad jen váhu cca 7 kg bez příslušenství. Touto kamerou je možné vyfotografovat prakticky cokoliv kromě reportáže. Používám ji v ateliéru a při foceni obtížnějších záběrů, kde malá fieldka již nedostačuje, ať už při krajinné fotografii či při focení aktů.
Toyo View 45GX
Kamera má všechny pohyby na obou standartách v takové míře, že asi není možné se dostat na limit, navíc ještě „base
tilt“ neboli náklon celé standarty. Výtah základního měchu je cca 450mm a s plochou deskou je použitelný s objektivem 90mm, pokud je zapuštěná deska nebo širokoúhlý měch není problém používat i objektivy 47mm. Kamera je vybavena otočným backem na standardní kazety a v základu bývá vybavena rozebiratelným railem „optickou lavicí“ 2x250mm. Pro snazší balení doporučuji sehnat zkrácený středový rail délky 150mm. Na většinu věcí postačí tento rail + jeden 250mm kus. Toyo systém je stavebnicový a velice variabilní, výměnné měchy různé délky (širokoúhlý, základní 450mm,prodloužený 600mm, a výrobce dodává i 1200mm měch). Osobně si myslím, že je lepší použít odlehčenou mezi standardu a dva kratší měchy, různé raily 150, 250, 500mm, standarty od 4×5″ po 8×10″, kompendia a samozřejmě desky s redukcemi na různé systémy.
Tělo kamery je vyrobeno z velmi kvalitních materiálů a i po poměrně častém používání v prostředí, pro které nebyla stavěna, je stále v perfektní kondici. Všechny pohyby jsou řešené pomoci mikroposuvů. Kamera je vybavena i základním kalkulátorem hloubky ostrosti, bohužel bez kalkulátoru náklonu dle Scheimpfluga. Toyo vyrábí ještě model Toyo view 45GII, který nemá base tilt, což je pro 98% používání nepodstatné, ale je o kilo lehčí a o 5cm na výšku skladnější. Oba modely bych doporučil každému, kdo chce fotit architekturu, table top, případně nechce být omezen kamerou, nevýhodou je poměrně velká váha a špatná skladnost.
Přenášení kamery
Kameru nosím v batohu Treksport Alpin 75 s vlastní výstelkou. S pěti objektivy, osmi kazetami, širokoúhlým a normálním měchem, 150 a 2x250mm rail, krabičkou filtrů, expozimetrem a nějakými dalšími drobnostmi jsem na 20 kilogramech.
Základní objektivový set:
- Schneider Super Angulon 58/5.6 XL
- Schneider Super Angulon 90/8
- Schneider Super Angulon 121/8
- Rodenstock Sironar APO 150/5.6
- Rodenstock Sironar APO 210/5.6
- Rodenstock Geronar MC 300/9
Toyo Field 4×5" A
Vzhledem k poměrně častým dotazům popíši postupně všechny velkoformátové kamery, které používám.
Toyo Field 4×5″ dnes již u nového majitele, je klasická sklopná kamera formátu 4×5″ celokovové konstrukce. Má kompaktní rozměry cca 18x18x8cm, váží cca 2.5kg a poměrně slušná pohyblivost z ní činí univerzální nástroj na fotografování všech žánrů od krajinné až po portrétní tvorbu. Využívám ji jako rychlou kameru při svých cestách po Jizerských horách, případně pro fotografování aktů v plenéru.
Technický popis: kamera má na přední standartě rise/fall 41mm shift +-7mm, swing 8°, tilt –15° až 90°, použitelných je cca 30°, na zadní standartě pouze tilt a swing ve stejných mírách. Celkový výtah přes 320mm, s úspěchem používám Nikor M 300/9 a zaostřím asi od 5 m, nejkratší použitelné ohnisko bez zapuštěné desky je 90mm, při shozené podlážce používám i Super Angulon 58XL samozřejmě bez možnosti pohybu.
Před kamerou jsem měl ještě dřevěnou sklopku, ale bylo mi ji líto tahat do vlhkých a zamlžených lesů. Toyo má takřka nezničitelné celokovové, pogumované tělo s rotačním backem, samozřejmostí je moderní univerzal uchycení kazet. Se čtyřmi skly, šesti kazetami, kompendiem, krabičkou filtrů, expozimetrem a batohem Lowepro AW II jsem na 7 kilogramech váhy a přitom vrchní komora batohu zůstane skoro prázdná, jde prostě o ultralehkou výbavu.
Protože se mi nechtělo přehazovat skla z jednoho batohu do druhého, pořídil jsem si skoro totožné sady skel a s touto fieldkou nosím:
- Rodestock Grandagon N 90/6.8
- Fujinon W 125/5.6
- Schneider Symmar S 210/5.6
- Nikon Nikkor M 300/9
Fujinon 125 je tak maličký že se bez problému schová i s drátěnkou do uzavřené kamery.
Systém Mamiya 645
Mamiya 645 Super | Pro | Pro TL stavebnicový systém výměnná záda.
Mamiye 645 Super – je nejstarší ale v zásaďe na ní neshledávám nic závadného měl jsem ji. Časy 1/1000 až 4s + B + 1/60 mechanicky bez baterie pokud je v dobrém stavu proč ne.
manual: M645 Super v3
Mamiya 645 Pro – vylepšený model (hlavně designově) časy 1000-8s (8s s hranolem) B, T časová spoušť má maličko lepší měřící hranol. Údajně vylepšený posuv filmu. Celá je maličko kulatější do ruky asi nejlepsi grip.
manual: Mamiya 645 Pro3
Mamiya 645 Pro TL – umí měřit s blesky jinak takřka stejná jako Pro + pár nevýznamností.
manual: Mamiya 645 Pro TL v8
Všechny tyhle mašinky mají zaměnitelné jednotlivé kusy příslušenství (šachty,gripy,backy,kličky,hledáčky) osobně bych doporučil typ Pro s hranolem + kličku a grip. Všechny měřící hranoly mají spot a celoplošné měření + jakousi automatiku která výborně funguje.
Mamiya 645 AF – vůbec se mi nelíbí, hodně nekompatibilní tuším jdou použít manuální skla ale ruku do ohně za to nedám.
manual: Mamiya 645 AF Instr
Mamiya 645 500|1000|1000s| atd. – takřka shodné vlastnosti mají zaměnitelný hranol, nevýměnná záda 8s-1/500 ev 1/1000, měřící hranol ma jen celoplošné měření ale jsou nádherné, celokovové fakt je mám rád.
manual: M645 1000S v4
Objektivy:
Mamiya 35/3.5 – velmi dobré sklo, eq 22mm při cloně do f8 měkčí ružky ,dále vše OK, nemá sluneční clonu, dá se na něj upravit clona z tokiny 19-35.
Mamiya 45/2.8 – špičkové sklo, eq 28mm.
Mamiya 50/4 shift – údajně nejlépe korigovaný shift, nikdy jsem neměl možnost porovnávat s jiným shiftem ale je opravdu výborný.
Mamiya 55/2.8 – opět výborné sklo přes trošku plastózní design.
Mamiya 55-110/4.5 zoom – překvapivě výborné sklo, trošku těžší v Americe mu říkají wedding lens.
Mamiya 80/2.8 – záklaďák neni co vytknout, snad jen to že existuje ještě 80/1.9 a ten je světelnější, měl jsem oba, není v nich rozdílu krom světelnosti a tím pádem váhy.
Mamiya 80/1.9 – záklaďák není co vytknout, možná by mohl byt na plnou maličko ostřejší.
Mamiya 80/4 Makro – super ostré sklo až někdy příliš, makro 1:2 nejsem makírkář ale občas ho použiji na bližší detail při portrétu nebo na mé oblíbené trávy ve větru.
Mamiya 110/2.8 – velmi zajímavé sklo, příjemné do ruky, ostrost velmi slušná myslím že hodně zajímavé do atelieru.
Mamiya 120/4 Makro – makro 1:1 moc pěkné sklíčko ale nějak jsem ho nikdy nepotřeboval, párkrát jsem ho měl v ruce ale nikdy jsem s nim nefotil.
Mamiya 145/4 Soft focus – poměrně neznámé sklo, skvěle mechanicky udělané, soft má možnost nastavení od min do max které už je hodně ukázka soft.
Mamiya 150/3.5 – klasika portrétní není vůbec špatné, výhoda malé a lehké sklo.
Mamiya 150/4 – to samé
Mamiya 150/2,8 – špičkový portrétní objektiv, nevýhodou maličko větší rozměry.
Mamiya 200/2.8 – to samé ale větší a trošku delší, údajně nejlepší sklo tohohle typu?? Výborný bokeh, jediná drobnost, delší minimální zaostřovací vzdálenost.
Mamiya 210/4 – asi nejhorší sklo, vlastní zkušenosti to potvrzují.
Mamiya 300/5.6 – velmi dobré sklíčko kvalitou mne velice překvapilo, vestavěná clona, filtr 58mm paráda.
Delší skla neznám, nefotím delším sklem, plus má Mamiya ještě několik dalších typu, například skla s centrální závěrkou atd. k nim nemůžu nic říct.
Jedna drobná výhoda Mamiya umí přes redukci používat CZJ skla, špičkové 50/4 120/2.8 180/2.8 300/4
Případné dotazy rád zodpovím. Doporučuji nakouknout na http://www.mamiya.co.uk nebo na http://www.mamiya.com.