30.4.2019 skončila má výstava 15 let Jizerkami s velkým formátem. Děkuji všem návštěvníkům a zejména těm kteří věnovali svůj čas a něco milého napsali.
Pár řádek z pera mé ženy a obrázky z proběhlé výstavy.
DAVID SIMETH
je amatérský fotograf, který se tomuto svému velkému koníčku věnuje od roku 2000. Jeho hlavním foto tématem jsou Jizerské hory a zejména Jizerskohorské bučiny. Dříve se věnoval i fotografování ženského portrétu a aktu.
Fotografuje výhradně na černobílý film. Vystřídal několik kamer velkého a středního formátu. Jeho současnými největšími oblíbenci jsou Jan Reich, Taras Kuščynskyj a František Drtikol. Uspořádal již několik samostatných i společných výstav.
Tato výstava „15 let Jizerkami s velkým formátem“ je výběrem toho nejlepšího od počátku fotografování. Najdete zde několik již uveřejněných fotografií, ale většinu tvoří díla nová, dosud nezveřejněná.
Když je venku zima, prší a je mlha, většina z nás ráda posedí doma nad šálkem horkého čaje a nejraději u horkých kamen. Osud fotografa v tomto období je ovšem krutý. Neovladatelná síla ho táhne do tohoto počasí, do lesů, kde se stromy ztrácí v mlze, kde jsou potoky plné vody a kmeny stromů se stříbřitě lesknou. Kde led a sníh vytváří kresby a kontrasty, které letní les nezná. Jeho osud je většinou osamocený od počátku až do konce. V nehostinném prostředí, s těžkým batohem na zádech, se opírá o 15kg stativ a stoupá do strmých kopců. Pak dlouhé desítky minut hledá ten nejvhodnější úhel, filtr, objektiv… Odměnou mu pak je, jedno maximálně dvě stisknutí spouště. Nedbá nepohodlí ani vlhkosti postupně pronikající všemi vrstvami oblečení. Nechává se zcela ovládnout mlhou, tichem a samotou. Ani proces zpracování fotografií v temné komoře se této atmosféře nevymyká. Sám, v tichu a temnu podbarveném jemným svitem červeného světla a vůní ustalovače, míchá nejrůznější jedy pro získání ideální vývojky, experimentuje s různými druhy fotopapírů, zvětšováků, řezaček, lepicích pásek. Jediným společníkem mu zde je sklenička skotské whisky, jejíž aroma soli a rašeliny s ustalovačem úspěšně soutěží.
Přeji Vám, abyste v těchto fotografiích nalezli to, co autor sám, tedy nikoliv ponurost, tesknost či samotu, dobrou či špatnou techniku. Ale abyste nalezli svobodu, klid, okouzlení a lásku k Jizerským bučinám.
Text k výstavě od pana Jiřího Bláhy – děkuji.
